Pomocné síly v zemědělství nebo inženýři ze zemí střední a východní Evropy mají naději na dřívější otevření trhu pracovních sil v Německu.
Největší ekonomika Evropské unie se mu zatím brání a dosavadní omezení má platit do roku 2009. Německá vláda ale vzhledem k nedostatku pracovníků zvažuje uvolnění restrikce dříve, než se plánovalo.
\"Když to tak s nedostatkem pracovních sil půjde dál, pak by bylo myslitelné zrušit omezení pro východoevropské pracovníky už před rokem 2009,\" uvedl náměstek ministra práce Gerd Andres. Politik koaličních sociálních demokratů (SPD) ale považuje za podmínku stanovení minimálních mezd v těch odvětvích, kterých by se to týkalo. Minimální mzda v Německu neexistuje a křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové, jakož i zaměstnavatelé se jí vzpírají.
Vláda se bude tématem zabývat na konci srpna na svém uzavřeném výjezdním zasedání. Média to dnes považují za známku toho, že už chce přijmout zásadní stanovisko. Zatím ale kabinet nemá jednotný názor, uvedl mluvčí vlády Ulrich Wilhelm.
Po vstupu Česka a dalších nových zemí do EU v roce 2004 Německo využilo možnosti odložit přístup pracovních sil z těchto států na svůj trh nejdříve o dva roky. Loni toto opatření prodloužilo o další tři a v květnu 2009 může oddálit přístup pracovníků až do roku 2011.
Ministerstvo práce ale uvádí, že v případě otevření trhu zřejmě nepůjde o všechny obory. Přístupu pracovníků z nových zemí se brání hlavně vlivné odbory. O pracovní síly naopak usilují svazy zaměstnavatelů nebo zemědělci. I když už nyní mohou krátkodobě přijíždět na práce pomocníci na polní práce, letos měli zemědělci zájemců velký nedostatek. Zejména Poláci totiž stále víc využívají možnosti pracovat v jiných západních zemích dlouhodobě.
Předseda svazu zaměstnavatelů Dieter Hundt zároveň odmítá vázat přístup pracovníků z nových zemí na nějaké podmínky. \"Minimální mzdy škodí pracovnímu trhu. Hlavně málo kvalifikovaným lidem a dlouhodobě nezaměstnaným ztěžují návrat do pracovního života,\" říká.
Špičkoví odborníci mají zatím do Německa přístup jen tehdy, když dostanou od zaměstnávajících firem příslib na minimální roční příjem 85.000 eur (2,4 milionu korun). To je ale překážka, kterou sotva překonají zejména mladí experti. Už několik měsíců se debatuje o tom, zda by nebylo možné tuto hranici snížit zhruba na 60.000 eur. Dnes se pro to vyslovila ministryně školství Annette Schavanová.
I když Německu chybějí desetitisíce kvalifikovaných sil a hospodářství po řadě let stagnace roste, vláda dosud na rozdíl od řady jiných západních zemí jejich příliv omezuje. Ze \"starých\" zemí EU mohou mimo jiné Češi pracovat bez povolení v Británii, Irsku, Švédsku, Řecku, Finsku, Španělsku, Portugalsku, Itálii a Nizozemsku. Omezení v různé míře platí v Německu a Rakousku.
Zdroj : ČTK
|
• 
